Narcissus je jedna z nejpopulárnějších zahradních cibulovin vůbec. Okolo 26 popsaných druhů narcisů pochází převážně ze západní oblasti Středozemního moře, některé druhy zasahují až do střední Evropy nebo naopak severní Afriky. Většina kvete v průběhu jara, některé kultivary však kvetou již koncem zimy.
Narcisy nejvíce ocení hlubokou, hlinitou, vlhkou, avšak dobře propustnou půdu. Půda, která je spíše vysýchavá přes léto může být velkou výhodou pro narcisy, avšak není tak nezbytná jako pro tulipány. Nedoporučuje se hnojit čerstvým hnojem, naopak vhodné je použít hnojivo se základem vápníku a fosforu, například kostní moučku. Nejvhodnější čas na sázení cibulí je v září, nejpozději však v polovině října. Listy žloutnou a zatahují počátkem až v polovině června a do té doby by neměli být ostříhány, jelikož to vysiluje cibule.
Skupina 6: Cyclamineus hybridy zahrnuje kultivary odvozené od Narcissus cyclamineus, který se ochotně kříží zejména s Narcissus pseudonarcissus. Kultivary se vyznačují nícími květy, které vyrůstají jednotlivě na květní lodyze a mají nazpět zvrácené, úzké a zašpičatělé korunní plátky a často protáhlou, trubkovitou pakorunkou. Většina kultivarů kvete brzy na jaře. Většina kultivarů je velmi vytrvalá a hodí se dobře pro zplanění v trávě. Na rozdíl od svého rodiče N. cyclamineus nevyžadují kyselé půdy a jsou poměrně tolerantní vůči pH půdy. Dosahují zpravidla výšky do 35 cm.
'Itzim' má květy se zářivě žlutými okvětními plátky zahnutými nazpět a dlouhou, žlutooranžovou pakorunkou. Kvete brzy v sezóně narcisů. Dosahuje výšky do 30 cm. Kultivar 'Itzim' vznikl křížením N. cyclamineus a N. 'Vulcan'. Kultivar vyšlechtil Grant E. Mitsch v Oregonu, USA a registroval jej v roce 1982.
