Podzimní výlet za Pietem Oudolfem

Od posledního příspěvku zase uplynulo pár měsíců. Když koukám na obrázky ze šťavnatě zeleného jara, z perfektně udržované zahrady Beth Chatto s dokonalým anglickým trávníkem, je jasné, že dnešní příspěvek bude výrazně jiný. Podzim mě zavedl do Holandska, do malé vesnice Hummelo, kde uprostřed pastvin a polí bydlí ikona zahradní architektury, Piet Oudolf.

Školkař i krajinářský architekt

Dnes celosvětově uznávaný zahradní architekt původně začínal s trvalkovou školkou, kde také šlechtil nové kultivary trvalek. Mnoho z nich je dodnes dobře známých a používaných, například Stachys officinalis 'Hummelo', Echinacea purpurea 'Green Jewel' a 'Jade', Astrantia major 'Roma' nebo Veronicastrum virginicum 'Fascination'. Nejvíce se mezi veřejností proslavil návrhem zeleně pro High Line v New Yorku, přestavěnou starou železniční tratí na jeden dlouhý zelený park se spoustou zajímavých keřů a trvalek. Jeho díla můžeme najít po celé Evropě a každé je něčím unikátní. Procestovala jsem jich několik, například tady >> jsem psala o soukromé anglické zahradě Bury Court. Avšak nikdy jsem neměla cestu kolem Oudolfovy soukromé zahrady v Hummelu. Když letos v létě proletěla internetem zpráva, že Piet Oudolf svou zahradu v říjnu 2018 nadobro zavírá pro veřejnost, musela jsem vyrazit.

Zastávka v Gräflicher Parku v Německu

Na dlouhé cestě do Holandska jsme se stavili v lázeňském Gräflicher Park poblíž německého Bad Driburgu, kde Oudolf navrhl trvalkovou kompozici. Měkké podzimní paprsky svítili skrz zlatavé trávy a uschlé hnědé květenství trvalek, dokvétaly poslední rozchodníky a celý obrázek byl přesně jak z Oudolfových knih. Celému dojmu přispěl i rozlehlý park s krásnými vzrostlými stromy, které hrály všemi podzimními barvami. Kontrastem k této zlatavé, podzimní scenérii byly jasně zelené trávníky soustředěné v kruzích uprostřed cesty probíhající mezi dvěma dlouhými záhony. Tyto zelené kruhy měly různou výškovou morfologii. Někdy jste si mohli vlézt do trávníkové misky a jindy zas na pahorek. Z každé, i když na první pohled malé, terénní úrovně se vám najednou naskytl jiný úhel pohledu. Díky ponechaným odkvetlým trvalkám bylo stále co obdivovat. Tvary a struktury totiž vyniknou mnohem víc, když se člověk nesoustředí na pestré barvy. No, posuďte sami.

Konečně Hummelo

Cesta byla dlouhá a cíl velký, takže jsme se na to museli vyspat. Druhý den ráno jsme se probudili do mlhavého, skoro by se dalo říct pošmourného rána. Orosené pavučiny na keřích a mlha zvýrazňující siluety stromů na pastvinách připomínaly známé výjevy z Oudolfových knih. "Jsme tu ve správnou dobu", pomyslela jsem si, aniž bych tušila, jak moc mám pravdu. Z příjezdové cesty jsem zahlédla v zahradě prošedivělou vysokou postavu. A nebyla jsem sama, autobusem proběhla vlna nadšeného úžasu... Piet Oudolf je tu!

Soukromá zahrada Pieta Oudolfa byla docela jiná než park, který jsme navštívili v Německu. Od silnice a sousedů ji dělily vysoké habrové a tisové ploty a směrem k pastvinám se otevíral stromy pečlivě orámovaný výhled. Většina plochy byla osázená trvalkami. Na trávník zbyl jen malý prostor u domu, kde se vyjímal velký kruh ze střihaného tisu a druhý s monokulturou ozdobnice (Mischanthus). Mezi rodinným domem a novou cihlovou budovou Pietova ateliéru je "trvalková louka", experiment z poslední doby v místech, kde kdysi bývala trvalková školka. Experiment spočívá ve výsevu evropské luční směsi trav a vytrvalých bylin s dosadbou silných, trsovitě rostoucích trvalek převážně z americké prérie.

Hnědá je také barva

V pření části domu pak široké záhony okupuje pestré spektrum trvalek, jejichž určení dalo zabrat i naší skupině složené z odborníků napříč zahradnickým oborem. V tuto roční dobu (polovina října) už většina trvalek odumírá, usychá, hnědne... Ale právě tohle období Oudolf vyzdvihuje: "Hnědá je také barva", tvrdí. V průběhu podzimu a zimy Oudolf doporučuje sledovat struktury a textury trvalek.Musím mu dát zapravdu, vážně bylo, na co se koukat. Není hnědá jako hnědá, různé odstíny od zlatavých trav, přes výrazně zbarvené listy Amsonie až po téměř černá květenství vysoké štíhlé Agastache nepetoides. Přidejte mystickou mlhu a ranní rosu a máte tisíc objektů k focení.