Aster × frikartii je velmi úspěšný kříženec mezi evropským druhem Aster amellus a himalájským druhem Aster thomsonii. Poprvé byl tento kříženec vypěstován reverendem Wolley-Dodem, který tuto astru poprvé vystavoval v roce 1892, ale příliš se nechytila. Asi v roce 1918 pak uvedl Karl Frikart ve své švýcarské školce Stäfa Nursery tři nové kultivary Aster × frikartii, které pojmenoval po alpských vrcholcích: 'Junfrau', 'Eiger' a 'Mönch'. V roce 1924 pak ještě následoval kultivar 'Wunder von Stäfa', který byl pravděpodobně vylepšením předchozích. Dnes však panuje trochu zmatek mezi dvěma nejznámějšími kultivary 'Mönch' a 'Wunder von Stäfa', které si jsou velmi podobné a navíc jsou oba dost variabilní ve výšce i barvě květu podle stanoviště. Na trhu tak mohou být prodávány pod opačným kultivarovým názvem. Oba kultivary jsou však vynikajícími trvalkami plně odolnými k padlí, s dlouhou dobou kvetení.
Aster × frikartii vytváří středně velké trsy bohatě větvených stonků, které nesou sytě zelené, trochu drsné, podlouhlé, eliptické listy. Až 8 cm velká květenství mají až 50 sterilních, levandulových až fialových, čárkovitých květů v paprsku.
Nejlépe se jí daří na plném slunci v lehké, dobře propustné, slabě zásadité půdě. Je nutné zajistit dobrou propustnost půdy zejména v zimě. Doporučuje se vysazovat a dělit trsy na jaře.
'Mönch' patří mezi vyšší kultivary dosahující výšky zhruba 90 cm. Květenství až 8 cm velké, levandulově modré až fialovomodré v závislosti na stanovištních podmínkách. Určitými autory (Graham Rice) je označována za jednu z nejpopulárnějších aster, která kdy byla vyšlechtěna. Bujná trvalka je rezistentní k padlí a vyniká dlouhou dobou kvetení.
