Scilla siberica pochází z jižní části Ruska, Kavkazu, Turecka a na jih zasahuje až do Sýrie. Roste ve světlých lesích, křovinách a skalnatých stržích. Ve východní Evropě zplaňuje. Botaniky je tento druh řazen do rodu Othocallis kvůli velkým morfologickým, embryologickým i molekulárním znakům. Avšak většina zahradnické literatury stále uvádí tento druh jako Scilla.
Ladoňka sibiřská je velmi variabilní druh. Z jedné cibule vyrůstá více úzkých, leskle zelených listů (na rozdíl od ladoňky dvoulisté, Scilla bifolia) i více stonků s 1-5 květy. Květy jsou nící, zvonkovité, nebesky modré s tmavěji modrým středním žebrem. Kvete v březnu až dubnu. Velmi brzy po odkvětu zatahuje.
Scilla siberica nejlépe prosperuje na vlhčích, humózních půdách na slunci či lehkém bloudivém stínu.
'Alba' je kultivar s čistě bílými květy. Na stonku vyrůstá až 5 nících květů, které mají v průměru maximálně 1,5 cm. Stejně jako původní druh velmi ochotně zplaňuje.
