Potřeba definovat prostředí, ve kterém rostliny porostou a ve kterém už ne, byla mezi zahradníky odjakživa. V podstatě se vžili dva způsoby, jak sdělit informaci o odolnosti rostliny k mrazu. Prvním z nich je metoda "indikačních rostlin", kde je popisovaný druh vztažen ke skupině rostlin, jejich nároky a limity jsou obecně známy. Pokud ve vašich končinách rostou některé z indikačních druhů, pak u vás s velkou pravděpodobností poroste i onen popisovaný druh.
Druhý způsob vyjádření vychází z naměřených klimatických dat, na jejichž základě je geografický celek rozdělen do teplotních zón. Každé rostlině je pak přiřazena minimální zóna, ve které je ještě schopna prosperovat. Nejpoužívanějším a nejznámějším je v dnešní době americký systém zonace (angl. hardiness zones USDA).
Zóny mrazuvzdornosti USDA (angl. Plant Hardiness Zones USDA)
První sumarizace dat provedlo americké ministerstvo zemědělství (United States Department of Agriculture, USDA) během 20 a 30 let minulého století. Výsledkem bylo vydání mapových podkladů v roce 1960, s následnou revizí v roce 1965. Vzniklo 11 zón, každá s rozmezím 10°F (12,2°C). Později v roce 1990 byly mapové podklady aktualizovány podle dat naměřených téměř dvojnásobným počtem meteorologických stanic, což vedlo k větší přesnosti. Podrobnější datové podklady daly podnět k rozdělení každé zóny na dvě podzóny - a,b - s rozsahem 5°F. Nejaktuálnější vydání mapy v roce 2012 přidalo dvě nové zóny pohybující se v teplotách nad nulou - Z12 (10 až 15,5°C) a Z13 (15,5 až 21,1°C).
Zóny Mrazuvzdornosti Evropy podle W. Heinzeho a D. Schreibera, 1984 (Zdroj: Enzyklopädie der Gartengehölze, A. Bärtels, P. A. Schmidt, 2001)
Mrazuvzdornost je charakterizována průměrem minimálních ročních teplot v dané lokalitě. Každé rostlině je pak přiřazena zóna mrazuvzdornosti, ve které je ještě schopna přezimovat. Například, je-li rostlina charakterizována jako mrazuvzdorná v Z6 a vyšší, je schopna přežít minimální teplotu -23°C (viz tabulka).
Vzhledem k tomu, že nejnižší zimní teploty bývají největším limitem pro pěstování rostlin jsou zóny mrazuvzdornosti velmi účinným nástrojem, jak rostliny zařadit. Navíc díky kontinentálnímu klimatu Spojených států je tato kategorizace dobře přenositelná do evropských klimatických podmínek. Na druhou stranu, faktor nejnižších zimních teplot není jediným faktorem určujícím prosperitu rostlin. Zóny mrazuvzdornosti nezahrnují například údaje o spolehlivosti sněhové pokrývky. Sněhová peřina se chová jako poměrně dobrý izolant, který udržuje kořeny hibernujících trvalek v konstantní chladné teplotě (nezmrznou ani nezačnou předčasně rašit). Spolehlivá sněhová pokrývka může znamenat rozdíl až jedné zóny mrazuvzdornosti. Mezi další nezohledněné faktory patří například pravděpodobnost náhlých nízkých teplot (např. pozdní mrazy), počet mrazových dnů či vlhkost půdy.
| ZÓNA | OD | DO | |
| 0 | a | < −53.9 °C | |
| b | −53.9 °C | −51.1 °C | |
| 1 | a | −51.1 °C | −48.3 °C |
| b | −48.3 °C | −45.6 °C | |
| 2 | a | −45.6 °C | −42.8 °C |
| b | −42.8 °C | −40 °C | |
| 3 | a | −40 °C | −37.2 °C |
| b | −37.2 °C | −34.4 °C | |
| 4 | a | −34.4 °C | −31.7 °C |
| b | −31.7 °C | −28.9 °C | |
| 5 | a | −28.9 °C | −26.1 °C |
| b | −26.1 °C | −23.3 °C | |
| 6 | a | −23.3 °C | −20.6 °C |
| b | −20.6 °C | −17.8 °C | |
| 7 | a | −17.8 °C | −15 °C |
| b | −15 °C | −12.2 °C | |
| 8 | a | −12.2 °C | −9.4 °C |
| b | −9.4 °C | −6.7 °C | |
| 9 | a | −6.7 °C | −3.9 °C |
| b | −3.9 °C | −1.1 °C | |
| 10 | a | −1.1 °C | +1.7 °C |
| b | +1.7 °C | +4.4 °C | |
| 11 | a | +4.4 °C | +7.2 °C |
| b | +7.2 °C | +10 °C | |
| 12 | a | +10 °C | +12.8 °C |
| b | > +12.8 °C | ||
Místní mikroklima
Při posuzování mrazuvzdornosti rostlin je třeba dbát také na místní mikroklima. Pokud je rostlina vystavena studeným proudícím větrů, lokalita leží v mrazové kotlině či na průvanu (větrném místě), lze předpokládat, že limitující pro ní budou i výrazně nižší teploty než, které jsou uvedené v zóně mrazuvzdornosti. Naopak v centrech velkých měst, na slunných stranách zástavby či chráněných závětrných místech lze pěstovat i rostliny z vyšší zóny, jelikož minimální teploty zde budou vyšší než v blízkém okolí.
Zóny Mrazuvzdornosti ČR podle W. Heinzeho a D. Schreibera, 1984 (Zdroj: Enzyklopädie der Gartengehölze, A. Bärtels, P. A. Schmidt, 2001)
