Arum italicum má domovinu ve Středozemí a na Kanárských, Azorských a Kapverdských ostrovech a na Madeiře. Roste zde ve světlých lesích, v sadech a křovinách.
Áron italský vyrůstá z podzemní hlízy a poměrně rychle se rozšiřuje pomocí oddenků. Listy jsou trojcípé, střelovité, na dlouhém (až 30 cm) řapíku. Jsou zelené nebo mají méně či více výraznou stříbrnobílou žilnatinu. Velmi dekorativní listy raší na podzim a přečkávají zelené celou zimu až do jara. V létě listy odumírají a rostlina kvete. Květ se skládá z bíložlutého toulce, který je až 40 cm vysoký a žluté palice, která dosahuje asi do třetiny toulce. Na podzim uzrají zářivě červené bobule a mohou se potkat s nově rašícími listy. Pozor, bobule jsou toxické a mohou vyvolat nevolnost. Celá rostlina může způsobovat podráždění pokožky.
Arum italicum nejlépe prosperuje v lehkém stínu nebo polostínu v živné humózní půdě, která může být lehce kyselá. Toleruje i plné slunce, když má dostatek vláhy.
subsp. italicum 'Marmoratum' má hlavní žilnatinu zbarvenou do stříbrna až krémově bíla. Kultivar je velmi variabilní a je považován za synonymum 'Pictum', ačkoli je školky dlouho prodávaly separátně pod těmito dvěma kultivarovými názvy.
