Již tradičně s nastupujícím jarem vyhlašuje Spolek českých perenářů Trvalku sezóny, kterou se pro rok 2015 staly vysoké druhy plamenek, také známé jako floxy od latinského jména Phlox. Vysoké plamenky neodmyslitelně patří do klasického trvalkového rabata a v myslích mnohých z nás budou zaškatulkovány jako typické babičkovské či vesnické trvalky. Není tomu náhodou, jelikož před stoletím byly velmi populární a bylo možné je spatřit snad v každé předzahrádce.
Škálu vysokých floxů ovládl druh Phlox paniculata, který byl velmi intenzivně prošlechťován především od poloviny 19. století. Mírně sekundují i druhy, které se do kultury dostaly zejména díky přikřížení například Phlox maculata, Phlox carolina, Phlox divaricata či její kříženec Phlox × andersii. Kromě společné domoviny v Severní Americe mají i velmi podobné stanovištní nároky. V přírodě většinou rostou podél potoků, na vlhkých loukách či ve světlých lesích a na mýtinách. Proto se jim obecně nejlépe daří v živných půdách bohatých na organickou složku a hlavně vláhu.
Nároky na stanoviště
Floxům vyhovuje vlhčí stanoviště, avšak půda musí být propustná. V okamžiku, kdy plamenky trpí suchem, což se stává poměrně často, jelikož milují slunné stanoviště, začnou být velmi náchylné na padlí. Účinnou prevencí proti padlí je zajištění dobré cirkulace vzduchu a nekombinování floxů s trvalkami přirozeně náchylnými na padlí jako jsou například zavinutky (Monarda), ačkoli k tomu barevné variace kultivarů přímo vybízejí. Kromě padlí mohou floxy potrápit i háďátka, která způsobují zkroucení listů, bohužel boj proti nim je poněkud obtížný. Existují chemické přípravky, které jejich výskyt sníží, avšak vyhubit zcela je nedokáží a navíc jsou poměrně toxické. Biologicky lze proti háďátkům bojovat vysazením aksamitníku rozkladitého (Tagetes patula), jehož kořeny obsahují účinný biocid. Pro nejúspěšnější vyčištění půdy od háďátek se doporučuje jeden rok vysadit pouze afrikány (aksamitníky), protože pokud jsou vysazeny společně s jinými rostlinami, háďátka obvykle dají přednost jim. Při napadení se doporučuje trs spálit a novou, zdravou rostlinu nevysazovat na stejné místo, protože háďátka dokáží přežívat v půdě po dlouhou dobu. Daří se jim ve vyšších polohách, kde v létě nepanují závratně vysoké teploty a ocení zhruba dvouhodinový polostín během brzkého odpoledne.
Barevná škála kultivarů
Snad největší výsadou plamenek (troufnu si říct) je barevnost a pestrost různých kultivarů. Phlox není trvalka s příliš výraznou texturou, ale po etablování na stanovišti dokáže v záhonu vykouzlit masy jasně barevných květů a svou příjemnou vůní prosytit vzduch letního večera.
Barevná škála začíná u čistě bílé přes mnoho odstínů růžové, lehce se dotkne i karmínové a pokračuje do lila až fialové. Květy mohou mít odlišně zbarvený střed tzv. očko či hvězdičku, květní plátky mohou být barevně pruhované. Výborně se hodí k řezu do vázy, kde vydrží až 8 dní. Většina plamenek dorůstá výšky mezi 60 až 130 cm, tudíž se hodí spíše do střední až zadní části trvalkového záhonu s předsadbou nižších peren, které zakryjí často nevzhledné báze stonků. Phlox patří spíše mezi dlouhověké trvalky, tudíž může zpočátku trvat než se aklimatizuje na novém stanovišti a začne výrazně přirůstat. Ocení každoroční přihnojení či zamulčování odleželým kompostem. Ve chvíli, kdy se etabluje, kvete velmi spolehlivě každý rok.