Geranium wallichianum má svou domovinu v západních Himalájích od SV Afghánistánu po Kašmír a Bhútán, kde nejčastěji roste na otevřených subalpinských loukách či řídce zalesněných svazích v nadmořských výškách 2400 až 3600 metrů. Tento poměrně variabilní druh disponuje statným kořenovým systémem, který zvládne i silnou konkurenci kořenového systému stromů či občasná sucha. Habitus se vitálně rozrůstá do polštářů o průměru i více než 60 cm a dlouhými šlahouny je schopno se i pnout po keřích.
Geranium wallichianum postrádá přízemní růžici listů, zato stonky jsou hojně olistěné. Vstřícné listy jsou nejčastěji pětilaločnaté, laloky vykrojené do dvou třetin i více, a po okrajích dále laločnaté. Na lícní straně jsou vrásčité a více či méně mramorované. Geranium wallichianum lze poměrně bezpečně poznat podle dvou velkých, oválných, často srostlých palistů na bázi dvou vstřícných řapíků. Poměrně velké, miskovité květy vykvétají v odstínech růžovo- či purpurovomodré až lila s tmavými žilkami a často bílým okem. Celá skupina hybridů Wallichianum Group je ceněna pro svou výjimečně dlouhou dobu kvetení od června až do konce září či prvních mrazů. Menší nevýhodou může být pozdější rašení.
Výborně se mu daří na plném slunci v čerstvé, živné půdě s dostatkem vláhy, ale dobře prosperuje i kvete v polostínu stromů zejména na západní straně. Na půdu není náročný. Hodí se jako obruba trvalkových záhonů i na korunu zídek, kde může „převisat“.
'Buxton’s Variety' je velmi nízký kultivar dosahující výšky jen do 30 cm. Rozrůstá se dlouhými, poléhavými stonky, které velmi ochotně „šplhají“ po opoře, je-li jim poskytnuta. Ve výsadbě tento kakost ocení jako souseda větvený keř či trvalku s pevným habitem, po kterých se může pnout a kteří zároveň přistíní jeho kořenový systém. Na přímém slunci v suché půdě totiž květy 'Buxton’s Variety' nekvetou typicky modrou barvou, ale mají tendenci konvertovat do neurčitě purpurové. V chladnější, živné půdě s vysokým obsahem organické hmoty se kakostu daří nejlépe a produkuje velké množství až 3 cm širokých, čistě modrých květů s širokým bílým středem, který kontrastuje s purpurovofialovými žilkami a černými tyčinkami.
'Buxton’s Variety' má velmi kompaktní kořenový systém s pouze několika dlouhými kořeny, které navíc dřevnatí a nemají mnoho oček, proto se nejčastěji množí ze semen, která vzchází relativně pravá. Kultivar byl vyselektován v zahradě E. Charlese Buxtona ve Walesu již v roce 1920.
