Thymus serpyllum roste přirozeně v severní a střední Evropě, v České republice se vyskytuje téměř na celém území v místech s písčitými substráty, na suchých, často ne vápenitých půdách. V přírodě se objevuje na vátých píscích, pískovcových skalách či okrajích borových lesů, obecně preferuje na živiny chudší, dobře propustné půdy.
Thymus serpyllum vytváří nízké, půdokryvné koberce, jen do 10 cm vysoké. Plazivé, často dřevnatějící, horizontální stonky mohou zakořeňovat. Vzpřímené stonky často vyšší než 10 cm nesou kulovité až elipsovité květenství (lichoklas) složené z malých, hluchavkovitých, růžových až světle purpurových kvítků. Listy jsou sytě zelené, kožovité, eliptické až obvejčité, max. 1 cm velké. Stonek a báze listů jsou řídce porostlé tenkými, bílými chloupky.
Mateřídouška úzkolistá je v Červeném seznamu zařazena mezi vzácnější druhy vyžadující pozornost (C4a).
Thymus serpyllum je po stovky let velmi dobře známou léčivkou, která je dodnes sbírána i pěstována ve skalkách, vřesovištích, na suchých zídkách či ve volných spárách chodníku. Nalézá uplatnění v kulinářství (častěji se ale používá Thymus vulgaris, mateřídouška obecná). Květy lákají včely, čmeláky i jiné opylovače.
Skupina Coccineus první písemné zmínky o T. serpyllum coccineus pochází z roku 1889, ale s velkou pravděpodobností byla tato forma kultivována již v 16. století. Jedná se o jedince s výrazně tmavě karmínovými květy s vínovým středem. Nicméně britská Royal Horticultural Society (angl. Královská zahradnická společnost), která v Anglii platí z precedent nomenklatury, vede tuto formu pod vědeckým názvem kultivaru Thymus 'Coccineus'.
'Major' byl na trh uveden anglickou školkou Six Hill Nursery již v roce 1914. Specialistka na mateřídoušky a tymiány Margaret Easter však zpochybňuje jeho původ a uvádí, že se s největší pravděpodobností jedná o kultivar od Thymus pulegioides, přejmenovala ho proto na Thymus 'Coccineus Major'. Dosahuje výšky maximálně 7 cm a kvete tmavě karmínovými květy s téměř vínovým středem.
