Rod Echinacea u nás, stejně jako v celé Evropě, zažil velký boom v šlechtění i oblibě u zahradníků, což vedlo k jejímu zvolení Trvalkou sezóny 2009. Zhruba od roku 2005 se do šlechtění zapojuje kromě E. purpurea také E. paradoxa, která přináší nové (oranžové až červené) barvy květů. Druhá linie šlechtění se odvíjí od prvního plnokvětého kultivaru ('Razzmatazz') uvedeného na trh v roce 2003.
Vzpřímené, tuhé, nevětvené stonky dosahují výšky do jednoho metru výjimečně i více a každý nese jedno v průměru až 12 cm široké květenství. Kvete od konce července do září, někdy až října. Pevné stonky dělají z třapatkovky výbornou květinu k řezu, ve váze vydrží až 8 dní. Bazální listy jsou oválné s dlouhou špičkou, široké, drsně chlupaté, ostře zubaté a dlouze řapíkaté. Lodyžní listy jsou užší a menší.
Aby Echinacea kvetla záplavou velkých květů, vyžaduje slunnou polohu. I když snese mírný polostín, neprosperuje velmi dobře, trsy mají tendenci se rozléhat a kvete výrazně méně. Na půdu není příliš náročná, stačí dobrá zahradní zemina, avšak nesmí být příliš vlhká a těžká. Některé kultivary ocení dokonce i suchou, dobře propustnou až kamenitou půdu.
'Julia' kvete pomerančově oranžovými, v průměru až 10 cm širokými, jednoduchými květy s tmavě měděným středem. S postupným odkvétáním jazykovité květy světlají až do sytě zlaté barvy. Výborně se hodí k řezu do vázy nejen díky pevným stonkům, ale také její sladké vůni. Tento kompaktní kultivar dosahuje výšky jen okolo 45 cm. Kultivar 'Julia' byl vyšlechtěn Ariem Blomem v roce 2012 v Holandsku a pojmenován po motýlovi Dryas iulia, který má stejně intenzivně oranžovou barvu.
