Eryngium × zabelii je hybrid mezi Eryngium alpinum a Eryngium bourgatii, pojmenovaný v roce 1926. Od Eryngium alpinum se liší laločnatými, zubatými bazálními listy a více zakulaceným květenstvím. Květenství homolovitého tvaru je z počátku zeleno stříbrné, později, když vykvetou drobné kvítky se mění do ocelově modré. Jedna rostlina produkuje větší množství květenství na četně rozvětvených stoncích od července do srpna. Každé květenství je zvýrazněno prstencem ostnitých, většinou stříbrných, tuhých listenů.
Vyžaduje velmi dobře propustnou, písčitou půdu, nesnáší zamokření a na živiny bohaté půdy, ve kterých trpí kořenovou hnilobou. Toleruje zásadité půdy a po etablování na stanovišti i kratší suchá období. Nejlépe se máčce daří na plném slunci.
