Salvia nemorosa je domácí trvalkou centrální a východní Evropy. V ČR roste v nejteplejších oblastech Moravy, v Českém středohoří, ve středních Čechách severně od Prahy a v Polabí. Obvykle roste na skalnatých svazích a suchých loukách.
Salvia nemorosa dosahuje výšky až 90 cm, přičemž kultivary jsou zpravidla menší a kompaktnější. Přímé, v horní polovině větvené, hustě pýřité lodyhy jsou po celé délce rovnoměrně olistěné. Listy jsou podlouhle vejčité, až 7 cm dlouhé a jen do 2,5 cm široké, na povrchu svraskalé, na spodní straně šedozeleně plstnaté a okraje jsou vroubkované. Úzká dlouhá květenství se skládají z malých, hluchavkovitých, fialových květů, které vyrůstají velmi těsně u sebe. Roste v průměrné, dobře propustné, písčité či štěrkovité půdě, na plném slunci. Snáší přísušky i velká vedra v létě, nemá ráda vlhkou půdu během zimy.
Kultivary S. nemorosa jsou často řazeny pod druh Salvia × sylvestris, která je křížencem mezi S. nemorosa a S. pratensis. Botanici to označují za logičtější z hlediska genetiky a vývoje křížení, avšak v české zahradnické praxi se spíše setkáme s řazením kultivarů pod S. nemorosa.
'Blauhügel' je nízký (40 cm) kultivar se vzpřímenými, purpurovými stonky, které nesou středně fialové květy s malými, purpurovými listeny. Kvete v průběhu června a července, ale při důsledném sestřižení květů po odkvětu remontuje (opakuje kvetení) ještě koncem léta. Kultivar byl vyšlechtěn německým specialistou Ernstem Pagelsem.
