Nedávný, velmi milý email od jedné návštěvnice Perenniculum mi připomněl léto, kdy jsem pracovala na malém panství, v překrásných zahradách Houghton Lodge a inspiroval mě k napsání krátké vzpomínky na nedalekou zahradu Mottisfont Abbey Gardens, kterou jsem navštívila. Obě zahrady leží v malebném údolí živé říčky Test vyhlášené daleko za hranicemi hrabství pro rybolov především pstruhů.
První osadníky Mottisfontu přilákala zejména úrodná půda a vodní pramen ("font"), podle nějž bylo místo pojmenováno. Již v roce 1201 zde bylo založeno augustiniánské přerovství, které vítalo poutníky na jejich cestě do tehdy hlavního města Winchester. Status opatství (angl. Abbey) se do názvu dostalo až o několik století později a spekuluje se, že to někdejší majitel udělal spíše z romantického rozmaru než, že by zde opravdu sídlilo opatství. V polovině 16. století král Jiří VIII. nechal přerovství rozpustit a sídlo s pozemky věnoval svému oblíbenému politikovi, siru Williamu Sandysovi, který z něj vytvořil venkovské panské sídlo. Trochu překvapivě na tehdejší dobu, sir Sandys zachoval chrámovou loď přerovství a vystavěl po obou stranách nová křídla. Proto dodnes můžeme vidět základy původního středověkého kostela.
V roce 1934 se nastěhovali Maud a Gilbert Russellovi a Mottisfont se za jejich pobytu stal živým centrem umění, kde se setkávali známí malíři, spisovatelé a designéři. V roce 1957 Maud věnovala panství, zahrady i pozemky britské neziskové organizaci National Trust, která jej stále spravuje. I dnes je Mottisfont znám pro umělecké sbírky obrazů vystavované pro veřejnost.
Mnohem více, troufnu si říct, je Mottisfont znám pro svou růžovou zahradu obehnanou ze všech čtyřech stran cihlovými zdmi. Rozsáhlá sbírka růží je velmi esteticky vysázená v doprovodu bohaté palety trvalek a cibulovin. Popínavé druhy zdobí četné dřevěné pergoly a oblouky, některé jsou vyvazovány k drátům nataženým podél cihlových zdí, ale nejdete tu i spoustu keřových růží s podsadbou šalvějí (Salvia), šant (Nepeta), ostrožek (Delphinium), kopretin (Leucanthemum) či rozličných kakostů (Geranium).
Kromě růžové zahrady, která je asi největším lákadlem, mě zaujala i část zahrady osázená s důrazem na zimní aspekt, kde dominovaly keře se zajímavou nebo výrazně barevnou borkou, okrasné trávy či trvalky s ozdobným habitem nebo plody přetrvávajícími přes zimu. V extenzivní (parkové) části zahrady překvapí například tajemný kruh vysázený z buků či alej stromů vedoucích do krajiny.
Ta šalvěj mě překvapila, je krásná, moje doma má vždy jen par květů :).
Alej lip je úžasná!
Nádhera !!!! Marki
Alej lip s obdélníky země v trávě je taky moc hezká
Ta fotka se zvonky je nádherná. Musel to být skutečně zážitek, vidět vše naživo. Růže všech barev - ve spojení s krásou trvalek - co víc si lze přát?
Můj favorit byly ty modré ostrožky se žlutými růžemi.