Galanthus nivalis je domácí téměř v celé Evropě vyjma západní části (Velká Británie, Nizozemí, Belgie) a Skandinávie. V západních zemích však hojně zplaňuje. Přirozeně roste v listnatých a lužních lesích, v křovinách a podél potoků a řek v údolních nivách. Patří k ohroženým druhům květeny ČR (kategorie C3).
Z malé, zhruba 2 až 4 cm velké cibulky vyrůstají sivozelené listy a přímá lodyha nesoucí vždy jeden sněhově bílý květ vyrůstající ze sivozeleného, toulcovitého listenu. Listy se po odkvětu prodlužují. Okvětí nicího květu je složeno z 3 vnějších, delších, čistě bílých plátků a 3 vnitřních, kratších, na konci vykrojených okvětních plátků s charakteristickou zelenou skvrnou. Cibulky se vitálně množí přirůstáním a vytváří bohaté trsy o průměru až 25 cm.
Sněženka podsněžník nejlépe roste v běžné, dobře propustné půdě v polostínu. Ocení na humus a organickou hmotu bohatou půdu. Daří se jí zejména pod korunami listnatých stromů, kde má na jaře dostatek světla a později potřebné přistínění zároveň se sušší půdou během léta, aby cibulky neuhnívaly. Cibulky se sází na podzim 7 až 9 cm hluboko.
f. pleniflorus 'Blewbury Tart' kvete zvláštními plnokvětými květy. Vnitřní okvětní plátky jsou zmnožené a téměř celé smaragdově zelené s bílými okraji a otevírají se do široka až tak, že některé vnitřní (zelené) plátky proniknou mezi tři bílé, vnější plátky, které je obklopují. Kultivar je ceněn zejména pro své vzpřímené držení květů nahoru či do strany na rozdíl od nících květů většiny sněženek. Po etablování na stanovišti se úspěšně rozrůstá. Kultivar byl nalezen Alanem Streetem v roce 1975 v Blewbury v hrabství Oxfordshire, UK.
