Euphorbia characias pochází z oblasti okolo Středozemního moře od Portugalska a Monaka na západě po jižní Turecko na východě. Roste především na skalnatých svazích, v olivových hájích, v tzv. macchiích, podél silnic i ve světlých otevřených lesích.
Euphorbia characias je velmi variabilní druh, což dokazuje i velké množství zahradních kultivarů. Z dřevnatějící báze vyrůstají paprskovitě stálezelené, olistěné výhony, které tvoří polokulovitý trs. Bohatá květenství se objevují vždy na loňských výhonech, a proto se doporučuje po odkvětu (popřípadě vysemenění) ustřihnout výhony až u země, aby byl prostor pro nové a báze trsu nebyla přehuštěná. Lodyhy jsou olistěné protáhlými šedozelenými listy a na vrcholcích nesou květenství složená z drobných květů s limetkově zbarvenými listeny. V rámci tohoto druhu se rozlišují dvě poměrně odlišné subspecie (dříve uváděné jako samostatné druhy):
subsp. characias, která pochází ze západní části Mediteránu má většinou zelené, jemně chlupaté listy, tmavě červené či černé nektarové žlázky a dosahuje výšky okolo 80 cm;
subsp. wulfenii, která se vyskytuje spíše ve východní části Středozemí je vyšší (až 1,8 m) s většími květenstvími a její listy jsou obvykle modrozelené až sivě zelené a nektária jsou většinou žlutá.
Pryšec hnědokvětý preferuje dobře propustnou, písčitou až štěrkovitou půdu na plném slunci, ale mnoho kultivarů bude tolerovat i bloudivý polostín. Obecně se uvádí mrazuvzdornost pouze do -17°C (zóna Z7), ale například Timothy Walker ve své knize RHS Wisley Books Euphorbia uvádí, že rostliny v Oxfordu přežili mrazy až -29°C. Phillips a Rix uvádí, že pro tento druh jsou nejhorší přetrvávající nízké teploty, hlavně v kombinaci s vlhkem.
