Euphorbia amygdaloides je domácí trvalkou v Evropě od Irska po Alžírsko a na východě až do Polska, Turecka a Kavkazu. U nás se vyskytuje na Moravě, v Moravském Krasu, Žďárských vrších, Orlických horách či Bílých Karpatech. Přirozeně roste ve světlých lesích, na mýtinách, podél živých plotů a na travnatých svazích. Roste spíše na vlhčích půdách.
Pryšec mandloňovitý vyrůstá v kompaktních trsech, které dosahují výšky maximálně 60 cm. Stálezelené lodyhy produkují květy až v druhém roce a pak rychle odumírají, v zahradní kultuře by měli být po odkvětu odstraněny u země, aby rostlina mohla ještě to léto nasadit nové výhony, které pokvetou další rok. Limetkově zelené až zelenožluté květy kvetou od dubna do května. Nápadnější než samotné drobné květy jsou zelenožluté, půlměsícové listeny pod květem. Aktivně se samovolně přesévá.
Euphorbia amygdaloides nejlépe vyhovuje polostín a živná, středně vlhká půda bohatá na organickou hmotu. Snese ovšem i bloudivý polostín. U nás může bohužel namrzat, uvádí se mrazuvzdornost do -15°C (USDA zóna Z7), proto se doporučuje ji používat spíše v teplejších regionech ČR.
var. robbiae se na rozdíl od původního druhu rychle (až invazivně) rozmnožuje kořenujícími nadzemními výběžky a brzy vytváří souvislý půdní pokryv. Stálezelené listy jsou širší, leskle tmavě zelené, ale mohou být během zimy poškozeny mrazy. Limetkově zelené květy s nápadnými téměř žlutými listeny nasazuje ve výšce okolo 60 cm. Této varietě vyhovuje spíše chráněnější poloha u domu (co se mrazu týče), avšak výborně zvládá suchá stinná stanoviště například pod korunami velkých stromů nebo podél živého plotu z konifer. Varieta byla objevena poblíž Istanbulu paní Robbovou, která ji dovezla do Anglie a začala pěstovat, po ní také nese své jméno.
