Eryngium planum pochází z východní Evropy (od Německa po Rusko), přes Kavkaz až po centrální Asii. Roste na suchých pastvinách a loukách, podél cest a na skalnatých svazích. U nás se vyskytuje jen sporadicky na jižní Moravě a patří ke kriticky ohroženým druhům naší květeny (C1t).
Poměrně variabilní druh vytváří masivní dlouhý kořen ukotvující přízemní růžici až 10 cm velkých, oválných, kožovitých, na bázi srdčitých, zubatých, lesklých, sytě zelených listů. Přímá lodyha dosahuje v zahradách až jednoho metru, v hodní třetině se bohatě větví v sivomodré vrcholičnaté květenství. Jednotlivé hlávky jsou kulovité, stříbrnomodré, malé (cca 1 -2 cm v průměru). Pod hlávkou nápadně trčí sivomodré, čárkovité, ostnité listeny, zákrov.
Eryngium planum miluje slunné stanoviště s dobře propustnou, chudší, nejlépe písčitou půdou. Nevadí mu mírné přísušky. V živné zahradní půdě může dorůstat mohutných rozměrů a potřebovat vyvázání k opoře, jinak mají stonky tendenci se ohýbat a lámat. Díky kůlovitému kořenu se špatně přesazuje. Při vlhkých zimách může trpět uhníváním krčku či kořenů. Hmyzem, motýly a opylovači oblíbený druh kvete od července přes celé léto a na podzim zůstávají odkvetlé hlávky stále dekorativní.
'Blaukappe' kvete metalicky modrými květenstvími, která jsou podložena pichlavými, modrostříbrnými listeny. Květenství jsou poměrně malá v porovnání s ostatními máčkami, ale rostlina jich produkuje velké množství. Hodí se k řezu do vázy i na sušení, jelikož skvěle drží modrou barvu (sbírat by se měli, když jsou květenství plně otevřená).
