Pulmonaria neboli plicník najdeme v listnatých i smíšených lesích, na okrajích lesů a hájů i ve vlhčích křovinách. Patří mezi raně kvetoucí hajničky. Mnohdy vykvétá už v březnu a dubnu. Plicník lékařský se používal odpradávna v léčitelství, ale používají se i mladé, čerstvé listy do salátů.
Plicníky obvykle dosahují výšky jen okolo 25 cm, ačkoli šlechtění přineslo i vzrůstnější sorty. Listy jsou široce vejčité až kopinaté, chlupaté, zelené s nápadně bílými až stříbřitými skvrnkami, které se u různých kultivarů slévají do pozoruhodných vzorů. Květy vyrůstají ve vrcholových vijanech na ochlupených, olistěných, přímých lodyhách. Dlouhý trubkovitý kalich obepíná barevnou korunu, která po opylení rychle mění svou barvu, rostlina pak působí dvojbarevně.
Nejlépe se hodí do podrostových výsadeb, kde vytváří po čase zapojené plochy zajímavých, přezimujících listů. Výborně se mu daří i na okraji keřových skupin v polostínu či na okapové hraně stromového patra. Plicník má nejraději půdy bohaté na živiny, kterou v lesích zajišťuje opadanka či listovka. Roste na kyselých i zásaditých půdách.
'Majesté' kvete růžovými květy, které se po opylení mění na modrofialové. Květina pak působí dvojbarevně. Listy jsou téměř celé stříbrné s tenkým zeleným okrajem. Některé listy mohou být jen stříbrně panašované. Kultivar vyšlechtil Francouz Didier Willery ze školky La Ferme Fleurie a těmito celostříbrnými listy inspiroval moderní generaci šlechtění plicníků. Má dobrou odolnost vůči padlí, ale hůře snáší vysýchavé půdy.
