Příběh zahrady v Doyntonu

Trochu na slepo, soudě jen podle pár informací z internetu, jsem před minulou sobotu vyrazila na nepříliš vzdálenou zahradu na okraji chráněné krajinné oblasti Cotswolds. Soukromá zahrada The Old Rectory v typicky anglické vesničce Doynton otevírá pro veřejnost jen dva dny v roce, a tak jsem neměla tušení, co mě čeká a co víc, jak krásný příběh rodinné zahrady objevím. Majitelka zahrady patřící k budově staré fary (angl. název panství The Old Rectory), Edwina Dunn, totiž napsala velmi poutavou knihu o postupném vývoji celých 6 hektarů pozemků a představách její rodiny o idylickém životě na venkově.

Majitelé Edwina Dunn a Clive Humby začali v roce 1989 doslova v kuchyni jejich domu v Londýně malý business, Dunnhumby, který se zabýval analyzováním dat a zpracováváním „nákupních návyků“ zákazníků. V roce 1994 Clive Humby prezentoval jejich postupy Tescu, druhému největšímu britskému řetězci supermarketů a jejich zaujetí snad nejlépe vystihuje reakce tehdejšího ředitele Tesca: „Co mě děsí nejvíce je, že víte o mých zákaznících po třech měsících víc než já vím po 30 letech!“. Manželé dostali od Tesca téměř okamžitě velkou zakázku na přípravu vůbec první tzv. klubové karty (Tesco Clubcard), která měla supermarketu zajistit sběr potřebných dat, které následně raketově rostoucí firma Dunnhumby vyhodnotila a řetězec supermarketů tak mohl lépe cílit na své zákazníky. To vše vedlo k 16 let dlouhé spolupráci s Tescem, kterému v roce 2002 prodali 53% podíl, další expanzi na celosvětové trhy a v roce 2010 finální odprodání firmy Tescu za celkovou částku 93 milionů liber (okolo 3,3 miliard Kč).

Ve své knize Edwina popisuje, jak oba s manželem vyrůstali jako děti na venkově, lezli po stromech, stavěli skrýše a ráchali se v loužích, a jak stejné dětství chtěli i pro své děti. A tak jim padl do oka The Old Rectory v Doyntonu, byla to láska na první pohled i přesto, že dům neměl bazén, který si tolik přáli. Zahrada byla v žalostném stavu, ale to rodině zpočátku nevadilo, vysvětluje Edwina. S jakýmsi posměškem dokonce dodává, že jejich londýnské oko nebylo úplně přivyknuté vesnickém stylu, a tak je věci jako přerostlé roští či drolící se zahradní zdi příliš netrápili. Postupně začali proměňovat jednu část zahrady po druhé tak, jak se jim dostávali finance.

Prvním větším projektem byl prostor před domem, kde bylo potřeba udělat zásadní terénní úpravy, aby dům lépe zapadl do prostoru a zároveň vynikla krásná přední fasáda tohoto historicky chráněného objektu, která majitelům učarovala už při první návštěvě. Zahradní architekt Iain McDonald pro tento účel navrhl „zelená křídla“, obloukovitě stočené řady do špalíru střihaných habrů, po obou stranách domu. Před domem vznikl po nelehkých terénních modelacích rovný prostor s typickou kruhovitou příjezdovou cestou, která tradičně sloužila panským sídlům k snadnému příjezdu koňského spřežení, vysazení smetánky pod schody do zámečku či vily (v angličtině používají termín „manor“) a otočení spřežení zpět k příjezdové bráně. Uprostřed okružní příjezdové cesty je vysázen střihaný zimostráz (Buxus) s dekorativními slunečními hodinami.

Další částí, která se dočkala transformace, byl dvorek mezi bývalými stájemi, dílnou a domem. Edwina vzpomíná, že už tehdy chodili všichni domů zadním vchodem právě přes tento prostor, který zároveň sloužil jako parkoviště pro auta. I tady je čekaly rázné terénní úpravy, díky kterým nakonec vznikl centrální elipsovitý trávník, který odděloval dům od ostatních menších staveb a do jehož středu si nechali manželé vysadit na babku střihanou moruši (Morus alba).

Prostorný trávník na druhé straně domu, nazývaný „Croquet Lawn“ (angl. Kroketový trávník), na němž rodina tradičně hrávala s přáteli kroket a sloužil k dětským hrám, začali Edwina a Clive přetvářet krátce poté. S nově opravenými prostory kolem domu najednou tato část zahrady působila kontrastně nevzhledně. A tak přibyli do zahrady další vzrostlé morušovníky (Morus alba), tentokráte čtyři, do každého rohu jeden. Kvůli těžkým půdám a vlhkému klimatu se na pozemcích hodně držela voda, a proto se rozhodli pro pořádné oddrenážování povrchu, což znamenalo strhnout celý existující trávník i část keřových výsadeb. Edwina podle svých slov zbožňovala ten jako peřina měkký, mechovitý trávník, po kterém se ráda v podvečer procházela, a proto se při přestavbě této části zahrady travní koberec strhl tak, aby jej bylo možné znovu položit zpět. Na každou stranu přibyly dvě dřevěné lavičky, okolo trávníku ocelová pásovina, která oddělovala společně s nízce střiženým buxusovým plůtkem trvalkové záhony s okrasnými keři.

Tím byly dokončeny prostory v bezprostřední blízkosti domu. K usedlosti však patří i velká obezděná zahrada (jestli se tedy vůbec vžitý anglický termín „walled garden“ dá přeložit). Snem celé rodiny byl bazén, a jelikož zahrada leží v mrazové kotlině a oblasti poměrně bohaté na srážky, padl hned v úvodu návrh na venkovní bazén. S krytým bazénem to však nebylo jednoduché, již zmiňovaná památkově chráněná budova nepřipouštěla jakékoli přístavby či změny, památkáři by dokonce nepovolili ani jinou stavbu v blízkosti. Proto, za pomoci architekta, podali manželé žádost o stavební povolení za zmiňovanou walled garden. To však bylo zamítnuto, jelikož se zahrada nachází v krajinné chráněné oblasti.

Architekt tak přišel s návrhem postavit bazén přímo v jednom rohu walled garden s tím, že střecha bazénu bude pod úrovní koruny zdi a bude osázená rozchodníky, aby při pohledu z domu na zahradu nebyl téměř vidět. Stavební povolení bylo uděleno poměrně hladce, ale tím rozhodně nebylo vyhráno. Kamenné zdi walled garden jsou totiž také památkově chráněné, tudíž se sem všechna těžká technika musela přesouvat vzduchem, kamenné podloží bylo nakonec výše než se čekalo, a tak velkou část z pětimetrové jámy museli doslova vytěžit, neustálé deště naplňovali jámu vodou a základy zdí historické walled garden museli být výrazně vyztuženy aby se nezbortila…

Ale přesto všechno se podařilo vytvořit citlivě zasazený bazén, který lze používat po celý rok. Popravdě si jej v zahradě ani nevšimnete, první, co Vám napoví je zelená střecha pokrytá rozchodníky (Sedum), kterou lze zahlídnout z Astrologické zahrady, jednoho ze 4 „pokojů“ vytvořených v rámci walled garden.

Po dokončení krytého bazénu začal zahradní architekt Iain McDonald zpracovávat další část v rámci walled garden, vodní kanál. On i majitelé byli uneseni představou o propojení dekorativního vodního kanálu s bazénem, ale ukázalo se, že hygiena vody, správná teplota a cirkulace v bazénu to prostě nedovolí. A tak vznikl samostatný prvek, krásná vodní hladina jako zrcadlo bez okrajů zasazené do reprezentativního anglického trávníku, který rámují habry s korunami střihanými do špalíru a nízce střižený buxusový plot pod nimi.

Zelený, klidný a geometricky pravidelný prostor vybízí k relaxaci a rozjímání. Ať už se člověk odtud vydá kteroukoli cestou, vždy se mu nabídne dlouhý, střihanými ploty či tunely ohraničený průhled na některý z uměleckých prvků, ať už je jím socha, rámované okno ve zdi či busta na podstavci. Projít se dá zpět na Croque Lawn (angl. Kroketový trávník) či do růžové zahrady, kde řada ocelových obloukových konstrukcí pro popínavé růže vytváří rámovaný pohled skrz Astrologickou zahradu ke dveřím z walled garden, za ní skrz oblouky tvarovaných jabloní a dál lipovou alejí, která vede loukou až konečně pískově zbarvený, kamenný obelisk zakončí celý dlouhý průhled.

Za walled garden se nachází zeleninová a produkční část zahrady, kromě již zmiňovaných obloukovitě tvarovaných jabloní tu lze najít hrušně tvarované do kordonů na stěnách, zrající jahody ve vyvýšených záhoncích, salát, řepu, cibuli, artyčok, snad na co si vzpomenete. Místo se našlo i pro dva záhony řezaných květin do vázy a malý skleník pro předpěstování. Za zeleninovou zahrádkou pokračuje zahrada květnatou loukou, kterou protíná lipová alej zakončená kamenným obeliskem. V louce je také posezení s ohništěm pod velkým dubem a zázemím v pastevcově boudě, odkud je výhled přes celé údolí. O rozsáhlé zahrady, které však působí velmi útulně, se starají tři zahradníci každý na půl úvazku a jejich péče je skutečně vidět.