Paeonia officinalis pochází z jižní Francie, Itálie, Švýcarska až po Maďarsko a na jih po Albánii. Roste v řídkých lesích, křovinách a na skalnatých svazích nejčastěji na vápenci, v Alpách až do výšky 1800 m. n. m. Jako okrasná rostlina se pěstuje od starověku v klášterech, takže leckde zdomácněla.
Pivoňka lékařská dorůstá výšky až 50 cm. Listy jsou trojčetné s hluboce dělenými laloky, na horní straně tmavě zelené a lysé, na spodní straně světleji zelené a jemně chlupaté (většina kultivarů má celé listy lysé). Původní druh má okvětní plátky teple červené s nádechem do růžova, otevírají se téměř do plochy a uvnitř jsou žluté tyčinky. Květy jsou sladce vonné. Plnokvěté kultivary byly známé již před rokem 1636. Kvete v květnu a červnu, většinou o 14 dní dříve než pivoňka čínská (Paeonia lactiflora).
