Zima se přehoupla rychle a rozkvetlé uspěchané jaro ani nevím, kam se podělo. Přiblížil se konec května, čas tradiční a dlouho očekávané výstavy RHS Chelsea Flower Show.
Do londýnské čtvrti Chelsea se každoročně sjíždí zahradní nadšenci a milovníci rostlin z celého světa. V metru se paní ptá strážníka, kudy na Chelsea a ten jen pohodí hlavou do směru a s úsměvem dodá: "Jděte za davem." Od stanice podzemky se táhne průvod zahradních nadšenců, vmísím se do davu a poslouchám.
"Představ si, že letos to vyhrála úplně přírodní zahrada." "Je to ještě vůbec zahrada?" "No, já mám Dana Pearsona (pozn. zahradní architekt vítězné zahrady The Laurent-Perrie Chatsworth Garden) moc ráda, vytváří krásné kombinace rostlin." Trochu se pro sebe pousměji, také mám práci Dana Pearsona ráda. Přírodní zahrada, kterou pro letošní Chelsea vytvořil působí neskutečně přírodně a přirozeně, přestože je uměle vytvořená v centru velkoměsta uprostřed rozlehlé výstavy.
Po několika návštěvách Chelsea jsem si začala všímat zajímavého fenoménu. Každý rok "frčí" nějaká rostlina či kultivar. Jestli je prostředí zahradních architektů tak propojené či zda v tom "mají prsty" realizátoři zahrad a dodavatelé rostlinného materiálu, kteří protlačí "to své", nevím. Každopádně loni bylo možné snad v každé zahradě najít Orlaya grandiflora či jinou miříkovitou princeznu, letos se hodně často objevoval Lupinus 'Masterpiece'. Jako barevný protipól, a dle mého soudu jedna z nejlepších kombinací, zářil z výsadeb jeden z kultivarů Geum 'Prinses Juliana' či 'Totally Tangerine'.
Kromě tradičních "designovek" byla k vidění i široká škála cizinou inspirovaných zahrad - Sentebale - Hope in Vulnerability měla poukazovat na problém dospívajících dětí nakažených HIV v jižní Africe, konkrétně městě Lesotho, kde vzniká dětské centrum financované charitativní organizací, která byla sponzorem této výstavní zahrady.
O kousek dál voněla francouzská Provance, A Perfumer's Garden in Grasse, zahrada se starými olivovníky a máky a levandulí sponzorovaná parfumerií L'Occitane.
Či do třetice zahrada východních kultur, The Beauty of Islam s čistým bílým kamenem a typickými zdobenými oblouky doprovázená převážně zelenou výsadbou.
Barevnou, na dálku jásavou zahradu s hravými, pestrobarevnými výsadbami přinesl obchodní řetězec Homebase. Tuto městskou zahradu plnou medonosných trvalek vhodných pro opylovače pojmenovanou Urban Retreat navrhl Adam Frost.
Z menších zahrad, tzv. Artisan Gardens mě asi nejvíce zaujala velmi tradiční, dalo by se říct venkovsky laděná zahrádka nazvaná A Trugmaker's Garden (angl. Košíkářova zahrada). Pozadí tvoří malá kůlna se starým nářadím, dřevem a vrbovými pruty na tvorbu anglických košíků, do kterých se sbírají řezané květiny. Rustikální scénu doprovází svěží, barevné výsadby evokující luční společenstvo.
Všechny zahrady snad nejde ani vyjmenovat, natož popsat. Některé zaujmou, stanou se inspirací, jiné zůstanou ve složce s ostatními fotkami, tak trochu zapomenuty. Na našem facebooku můžete najít ještě pár fotek, které se do tohoto příspěvku již nevešly. A na závěr ještě beze slov pár krásných trvalkových kombinací, kvůli kterým mě výstava v Chelsea láká každý rok.
Chelsea Flower Show mne zajímá již několik let a tak jsem si ty krásně nafocené a okomentované záhony a zahrady moc užila. Díky.
Jsme rádi, že naše příspěvky potěší, děkujeme.
Krásný článek plný barevné a voňavé inspirace. Ty pečlivě naplánované ležérní záhony přitékající trvalkami by tolik slušely i českým zahrádkám.
Děkuji, jsem ráda, že potěšil.