Aster amellus je trvalka domácí v Evropě od centrální Francie a Polsko po severní Itálii a Bulharsko na jihu, na východ zasahuje areál výskytu až do centrální Asie. V domovině roste na sušších půdách, výslunných stráních, stepních loukách, v křovinách či na okraji lesů. U nás je poměrně hojná v teplých oblastech. Přímé, dřevnatějící lodyhy jsou řídce olistěné našedle zelenými, kopinatými, drsnými listy. Stonky se v horní polovině chocholičnatě větví a nesou až 5 cm velké úbory složené z levandulově fialového paprsku a žlutého terče. Kvete od srpna do října.
Aster amellus má ráda zásadité, živné, dobře propustné půdy zejména v zimním období. Nejlépe se jí daří na plném slunci, ale snese i lehký polostín. Na rozdíl od anglických a belgických aster (S. novae-angliae a S. novi-belgii) snáší dobře i delší období sucha a obecně není tolik náročná na zálivku. Trvalka může být v určitých podmínkách poněkud krátkověká a může se špatně ujímat na stanovišti, takže potřebuje dostatek péče zejména v prvních měsících. Je jedním z rodičů Aster × frikartii, která je více dlouhověká.
'Sonora' kvete velkými květenstvími, které mají v průměru i více než 6 cm. Paprskovité květy jsou světle purpurově modré až pastelově světle fialové, terče zářivě žluté. Trsy jsou kompaktní, nízké, výhony přímé, krátce větvené. Listy úzké, tmavší než u ostatních kultivarů. Jedná se o jednu z nejlepších odrůd, byla vyšlechtěna Karlem Foersterem v roce 1966.
