Okolo 40 druhů tohoto rodu pochází ze strání a skal Severní Ameriky, avšak jen zřídka je lze nalézt v zahradách, kde hrají prim kultivary, kterých je dnes přes 400 a stále přibývají nové.
Kultivary rodu Heuchera mohou mít poměrně odlišné nároky na světlo i půdu - dost záleží na druzích, ze kterých byly odvozeny, což často není úplně lehké dohledat. Obecně by se dalo shrnout, že potřebuje dobře propustnou půdu, lehkou půdu s příměsí písku, bohatou na humus. Nejlépe se dlužichám daří v lehkém polostínu či na slunci s přistíněním zejména během nejparnější části dne, na plném slunci může docházet k popálení listů. Stínomilnější jsou kultivary s příměsí H. villosa, více slunce naopak snášejí dlužichy s nápadnými karmínovými květy, které značí příbuznost H. sanguinea. Kultivary se zkadeřenými listy mají rády více vlhka.
Některé dlužichy mají tendenci vytvářet jakýsi "kmínek", který odspodu vyholuje, dřevnatí a rostliny nevypadají dobře. Tomu lze předejít seříznutím brzy na jaře, rostliny poté obrazí a nasadí nové, pěkně vybarvené listy. Hodí se jako obruba polostinného záhonu či podsadba na okapové linii stromů či keřů.
'Caramel' zdobí světle karamelové listy v různých odstínech žlutooranžové až světle hnědé se spodní stranou výrazně purpurovou. Ne příliš nápadné květy jsou drobné, čistě bílé až krémové. U kultivaru 'Caramel' je uváděna vyšší odolnost k horkým a vlhkým létům díky jednomu z rodičů (Heuchera villosa). Jedná se o velmi vitální kultivar, který byl nalezen v roce 2002 jako náhodný semenáček v Hantay, Francie manželkou známého šlechtitele Thierryho Delabroye.
