Okolo 40 druhů tohoto rodu pochází ze strání a skal Severní Ameriky, avšak jen zřídka je lze nalézt v zahradách, kde hrají prim kultivary, kterých je dnes přes 400 a stále přibývají nové.
Kultivary rodu Heuchera mohou mít poměrně odlišné nároky na světlo i půdu - dost záleží na druzích, ze kterých byly odvozeny, což často není úplně lehké dohledat. Obecně by se dalo shrnout, že potřebuje dobře propustnou půdu, lehkou půdu s příměsí písku, bohatou na humus. Nejlépe se dlužichám daří v lehkém polostínu či na slunci s přistíněním zejména během nejparnější části dne, na plném slunci může docházet k popálení listů. Stínomilnější jsou kultivary s příměsí H. villosa, více slunce naopak snášejí dlužichy s nápadnými karmínovými květy, které značí příbuznost H. sanguinea. Kultivary se zkadeřenými listy mají rády více vlhka.
Některé dlužichy mají tendenci vytvářet jakýsi "kmínek", který odspodu vyholuje, dřevnatí a rostliny nevypadají dobře. Tomu lze předejít seříznutím brzy na jaře, rostliny poté obrazí a nasadí nové, pěkně vybarvené listy. Hodí se jako obruba polostinného záhonu či podsadba na okapové linii stromů či keřů.
'Pinot Gris' mladé listy tohoto kultivaru jsou zázvorově zelonooranžové překryté stříbrnošedou mapou, která se zvýrazňuje s postupem léta, kdy listy barví do starorůžové až kouřově purpurové barvy se spodní stranou výrazně sytě vínovou. Kvete drobnými, bílými až béžovými kvítky. 'Pinot Gris' je hybridem Heuchera villosa, která se vyznačuje pozdějším kvetením v půli léta a vyšší tolerancí k teplému a vlhkému klimatu. Tyto atributy zdědil i její hybridní kultivar. Kultivar byl uveden na trh v roce 2008 a pochází od francouzského šlechtitele Thierra Delabroye.
