Rod Kniphofia zahrnuje okolo 70 druhů, jejichž domovinou je převážně jižní Afrika a Madagaskar. V přírodě je lze nejčastěji najít v horách, na stráních a horských stepích.
Mnohokvět, lidově Kleopatřina jehla, vytváří trsy úzkých, dlouhých, tuhých, lesklých listů. Husté trsy mohou často vypadat neuspořádaně, jelikož dlouhé listy se hýbají v ostrém úhlu dolů. Doménou Kniphofie jsou květenství. Na vysokých, statných, vysoko nad listy vzpřímených lodyhách nese hustý hrozen trubkovitých, úzkých, dolů směřujících květů. Květenství nakvétá odspodu. Poupata mají zpravidla tmavší barvu než otevřené květy, což v postupném nakvítání činí květenství dvoubarevným.
Druhy se mezi sebou velmi ochotně kříží a to i v přírodě, proto dnes v zahradách pěstujeme převážně hybridy/kultivary.
Kniphofie nemusí být v našich podmínkách plně mrazuvzdorná, velmi záleží na kultivaru a prostředí, ve kterém je pěstována. Zejména vlhké, chladné zimy, špatně propustná půda a časté střídání mrazů s oblevami ohrožuje mnohokvět mnohem více než delší suché a chladné období.
Kniphofii se nejlépe daří v hlubokých, živných, dobře propustných půdách na plném slunci. Mulč může pomoci v létě udržet vláhu a v zimě ochránit kořeny před namrznutím. Bázi lze také ochránit před deštěm a následným uhnitím svázáním listů nad trsem.
'Percy’s Pride' kvete dlouhými, úzkými květenstvími. Zelenožlutá poupata se otevírají do pastelově světle zelenožlutých květů. Kultivar byl vyšlechtěn Britem Alanem Bloomem, který jej pojmenoval po svém dlouhodobém asistentovi Percy Piperovi. Pozn. Fotografie jsou foceny začátkem podzimu, kdy trvalka odkvétala a ztrácela typickou limetkovou barvu.
