Pennisetum alopecuroides přirozeně roste na slunných stráních, loukách a úhorech v Japonsku a východní Asii od Korei po Filipíny. V domovině dosahují rozkladité trsy obloukovitě se sklánějících listů výšky až 1 metr, zahradní kultivary bývají zpravidla menšího vzrůstu. Úzké (zhruba 1 cm), dlouhé, leskle tmavě zelené listy se zdrsnělým okrajem se na podzim barví do oranžových až červených tónů a přes zimu zůstávají pískově béžové. Od srpna a září vyrůstají mezi listy či těsně nad nimi dlouze osinaté, válcovité lichoklasy, které připomínají štětku na čištění láhví. Raší poměrně pozdě, až ve druhé polovině května.
Pennisetum alopecuroides je mrazuvzdorné jen do zhruba -20°C, a tak může na některých místech vymrzat. Nesvědčí mu zamokřené půdy, ve kterých přes zimu uhnívá. Přes léto naopak zálivku uvítá. Nejlépe se dochanu daří na slunných stanovištích v dobře propustných, svěžích půdách - při výsadbě můžeme přimíchat do zeminy písek pro vylehčení.
V zahradě vynikne ve skupinách či pásech podél chodníků, vzrůstnější kultivary lze použít v menších zahradách jako solitery. Dekorativní květenství se dají sušit (stříhat těsně po rozkvětu). Květenství se na záhonech bohužel přes zimu rozpadá.
'Hameln', syn. 'Hamelin', byl pojmenován podle stejnojmenného německého města. Vytváří úhledné, polokulovité trsy až 90 cm vysoké i široké. Tmavě zelené listy se na podzim barví do žluta. Květenství nepatří mezi největší, avšak rostlina jich produkuje velké množství. Neil Lucas uvádí, že 'Hameln' patří mezi nejspolehlivější v chladnějších klimatech (mrazuvzdornost i do USDA Z5).
