Primula vialii je domácí trvalkou severozápadní části Yunnanu a jihozápadní části Sečuánu, kde roste na bažinatých plochách až do nadmořských výšek 2800 m. n. m. V Evropě se jedná spíše o krátkověkou trvalku, která je pěstována na vlhčích místech, v přírodních partiích okraje lesa či vodních toků. Vzpřímené, jemně chlupaté, světle zelené listy s okraji zahnutými dospod vyrůstají v přízemní růžici. Vzpřímené, nevětvené, lysé stonky vyrůstají do výšky okolo 40 cm. Každý stonek nese jedno květenství složené z nahloučených, malých, světle růžových až růžovofialových kvítků, které vykvétají odspoda nahoru. Dlouho je tak květenství zdobeno karmínově červenou špičkou nerozkvetlých poupat (karmínově červené jsou kalichy uzavírající poupata) v kontrastu s rozkvetlou světle růžovofialovou částí.
Primula vialii má nejraději živnou, vláhu zadržující půdu a chráněné stanoviště. Je mrazuvzdorná pouze do zhruba -20°C, tudíž v chladnějších částech ČR může vymrzat. Raší poměrně pozdě. Občasně se pěstuje jako dvouletka, zejména v sušších teplejších oblastech. V ideálních podmínkách se může přesévat. Hodí se do přírodních partií podél potoků či do stinných partií skalek.